Brusel 58
Světová výstava EXPO 1958 (zkráceně také Expo 58) byla světová výstava, konaná od 17. dubna do 19. listopadu 1958 v Bruselu. Nejznámějším symbolem výstavy se stalo Atomium – 110 m vysoký model základní buňky krystalové mřížky železa. Je to jedna z nejslavnějších výstav, kterou navštívilo 42 milionů lidí. Byla to první velká světová výstava po druhé světové válce.
Československá účast[editovat | editovat zdroj]
Pro Československo byla výstava velmi úspěšná. Získalo Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Expozice "Jeden den v Československu" byla navržena Jindřichem Santerem, který spolupracoval s Jiřím Trnkou, Antonínem Kybalem, Stanislavem Libenským a Janem Kotíkem. Mezi oceněnými byla kolekce zlatých šperků s českými granáty, kterou vytvořil Jan Nušl a jeho žáci, mj. Alena Nováková.
Pavilon[editovat | editovat zdroj]
Za nejlepší pavilon byl vyhlášen jednoduchý, ale moderní a elegantní československý pavilon Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Pozornost vzbudila moderně architektonicky řešená restaurace, Laterna magika a celková koncepce exhibice. Hlavní cenu v mezinárodní filmové přehlídce získal vědecko-fantastický film Karla Zemana Vynález zkázy. [1] Během přípravy československé expozice došlo k určitému kulturnímu uvolnění. Komunistické vedení státu dalo autorům poměrně značnou volnost a ti to často považovali za jedinečnou příležitost k svobodné tvorbě. Vládní výbor pro přípravu expozice řídil František Kahuda, který obhajoval uměleckou svobodu tvůrců výstavy a podporoval ambiciózní projekty jako byla slavná Laterna magika nebo Polyekran Josefa Svobody. Československý pavilon navštívilo 6 milionů lidí.[1] Expo 58 zahájilo desetiletí postupné liberalizace v Československu, které skončilo až okupací Československa.
Pavilon byl spolu s přičleněnou budovou restaurace po výstavě převezen do Prahy a znovuvybudován v tehdejším PKOJF. V r. 1991 zde vyhořel a jeho ruina byla bez náhrady stržena. Restaurace byla v Praze nainstalována v Letenských sadech, později byla spolu s historickým jádrem Prahy zapsána na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Její provoz byl v rámci uvedení do tzv. malé privatizace v r. 1990 ukončen. Poté bylo po několikeré změně soukromého majitele a téměř deseti letech chátrání zdevastované torzo památkově chráněné stavby přebudováno na kanceláře.[2][3][4].
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Nejlepší pavilon na Expo 58.[5]
- Film Karla Zemana Vynález zkázy získal Velkou cenu Expa 58.
- Sousoší Nový věk, zvané původně Atomový věk, získalo Velkou cenu Expa 58.
- Zlatou medaili získal fotograf Jan Lukas. zdroj: wikipedia
